Projekt se zabývá zavedením nízkonákladového výrobního postupu do prostředí manufakturní keramické výroby​

Provoz keramické či porcelánové manufaktury s sebou nese často stále stejné řemeslné postupy, výroba musí být rychlá a možná proto zde není tolik prostor pro kapku zpestření, nebo nevšední inovaci či zajímavou techniku. Samozřejmě máme tu robotizaci, která je však nákladná a ztrácí se v ní lidský dotek. A protože mám rád rovnováhu obecně, snažil jsem se hledat balanc mezi ruční výrobou a strojem.

​

3D tištěné formy - další zbytečný plast, nebo užitečná pomůcka, která vydrží roky?

Součástí designu je i výrobní proces a k němu nezbytné 3D tištěné formy, které jsem si sám navrhoval a testoval mnoho prototypů, než proces začal fungovat tak jak jsem si ho představoval a zdál se mi efektivní pro práci na zatáčecím kruhu.

 

Hlavní výhody těchto forem jsou:​

• Efektivita - výrobek lze vytáhnout z formy okamžitě po zatočení (díky kartonové mezivrstvě), což u sádry nelze

• Úspora - sádrové formy jsou po určité době ztrácí savé vlastnosti a musí se vyhodit a znovu vyrobit nové. K tomu je třeba mít rozmnožovací zařízení, které je nákladné. Plast vydrží roky.

• Lehkost - plast s odlehčenou vnitřní strukturou díky 3D tisku

• Odolnost - oproti sádře asi není o čem​

​​​​​​​​​​